Zpěvačka Aneta Langerová je nejen patronkou projektu Čistá řeka Sázava. Už několik let se rok co rok přidává k dobrovolníkům a pomáhá s úklidem. Bude pomáhat i letos? Jak projekt hodnotí? Proč vznikl videoklip na jeho podporu? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v následujícím rozhovoru.
Jsi patronkou projektu ČŘS už řadu let, zkus zhodnotit, kam se posunul, nebo vnímáš ty nějaký posun?
Každý rok sesbíráme více odpadků, nikoliv z důvodu, že by bylo snad odpadků více, ale díky tomu, že dobrovolníků stále přibývá, a tím je více rukou, které můžou sbírat vše, co do řeky a jejího okolí nepatří. Také se projekt Čistá řeka Sázava rozrůstá i do okolí řeky – to znamená, že se jednotlivé skupiny soustředí i na potoky, lesy a louky v blízkosti Sázavy. Zapojily se i školy, z čehož mám osobně asi největší radost, protože vidím na dětech z naší rodiny, jak od malička vědí, že příroda není odpadkový koš.
Přijedeš letos opět pomoci s úklidem, přidáš se jako v jiných letech k dobrovolníkům na řece Sázavě, nebo se zapojíš raději na některém z jejích přítoků?
Ano, přijedu opět s celou rodinou, nejspíš i letos zůstaneme společně přímo na řece Sázavě.
Co tradiční Večer pro dobrovolníky – zúčastníš se ho?
Na tradiční Večer pro dobrovolníky se každý rok těšíme. Věřím, že i letos budeme mít prostor přijet a podělit se o zážitky z letošního čištění.
Dovedeš si představit jak a kam až se může projekt ČRS rozvíjet?
Právě to je teď další hlavní téma našich rozhovorů o budoucnosti Čisté řeky Sázavy. Na všem, co vzniká, ať je to projekt, hudba nebo nějaká iniciativa, je důležité držet se hlavní myšlenky. Nejde jen o řeku Sázavu, jde o každou řeku, o každý kraj, každého člověka. Příklad z dobrovolníků, kteří jezdí pravidelně čistit Sázavu, si může vzít každý. Naším společným úkolem je tuto myšlenku šířit a „nakazit“ tím co nejvíce lidí.
Kdyby se projekt rozšířil za hranice Posázaví, převzala bys patronát i nad úklidem dalších řek?
Nemůžu na to odpovědět takto zpříma, vždy záleží na tom, co by to všechno obnášelo a jestli bych zvládla být schopným a aktivním patronem. Ale ano, dokážu si to představit. Projekt je od loňska spojen se sloganem Drž rytmus s Čistou řekou Sázavou, což je název oficiálního videa, který vznikl na jeho podporu. Videoklip natočila Olga Špátová spolu s celým týmem, který se skládal z našich přátel a rodiny. Za pomoci dalších lidí se nám podařilo vytvořit dárek pro všechny dobrovolníky a pořadatele ČŘS. Máme nejen krásnou vzpomínku, ale také video, které jsme mohli pustit do světa a které může motivovat další lidi k vytvoření podobného projektu v jejich okolí.
Díky natáčení jsi do projektu přizvala i kapelu a své přátelé? Jaký to byl tým?
Posádka byla složena z různých lidí a v tomto složení jsem na vodě ještě nebyla. Byl to dobrý tým. Jsem ráda, že naši myšlenku podpořili svou přítomností.
Natáčením videoklipu žila celá tvoje rodina, není tajemstvím, že ti blízcí pomáhají i s jinými videoklipy – jak se s nimi spolupracuje?
Nemůžu si jejich práci vynachválit. Všichni berou svoji práci naprosto vážně, každý klip přijmou za svůj, což je obrovská výhoda. Líbí se mi, že máme společně možnost učit se novým věcem a navzájem se motivovat. Hlavně mi vyhovuje, že trávím čas s lidmi, které mám nade vše ráda a jejich přítomnosti si velmi vážím.
Máš zpětnou odezvu – jak oficiální video funguje na diváky?
Věřím, že diváky klip potěšil a těšit bude. Byl natočen k desátým narozeninám projektu. Zvolili jsme proto rytmus písně Svatá Kordula, která je patronkou všech, kteří se vydávají na nějakou cestu. Zakladatelé projektu ČŘS se na tu cestu vydali a k nim se za posledních deset let přidalo mnoho dalších lidí, kterým příroda není lhostejná. Budiž je všem dobrovolníkům Svatá Kordula ochránkyní na dalších plavbách za čistou přírodou.
Co chystáš na letošní rok, čím překvapíš své fanoušky?
Letos pokračujeme společně s kapelou a smyčcovým triem v turné Na Radosti. Začátkem března zvedáme kotvy a vyplouváme i do míst, která jsme ještě nestihli navštívit. V létě se chystáme na koncerty pod širým nebem, kde opět budou znít písně nejen z alba Na Radosti. Také navštívíme několik festivalů, zahrajeme si s filharmonií a v srpnu se po čase setkám s Martou Kubišovou na letní scéně divadla Ungelt.
Čím si vysvětluješ úspěch muzikálu Touha jménem Einodis, ve kterém vystupuješ s Martou Kubišovou. Troufáš si odhadnout, jak dlouho se bude ještě hrát?
Tento projekt skončí, dle slov Marty, v tom samém roce, ve kterém Marta ukončí kariéru. Spojení s Martou mi přineslo mnoho nového. Je mi ctí, že ji smím doprovázet na jevišti.
A co tvá první velká filmová role – básnířka Anna Barkovová. Čím tě její osud zaujal? Co jsi kvůli natáčení musela zvládnout – mluvíš v něm třeba rusky?
Anna Barkovová byla podle všeho velmi výjimečná žena. Její odvahu čelit nespravedlnosti by měl asi málokdo. A v tom je pro mě její příběh velmi přínosný. Rusky jsem recitovala některé její básně. Jsem z té mladší generace, která se ve škole naštěstí neučila povinně rusky, ale v tomto případě by se mi to hodilo.
Foto Helena Kadlčíková
