Sledujte, zda u řeky nejsou bobří požerky

20.3.2014

Bobři žijí alespoň na nějaké části již většiny řek v ČR. V roce 2011 byla u Havlíčkova Brodu osídlena i Sázava. Na konci roku 2013 byly nahlodané stromy a pokácené a okousané kmeny hlášeny i poblíž města Sázavy.

Ukázkové fotografie jsou z místa samého. Při následných kontrolách bylo zjištěno, že značky jsou obnovovány, a proto se minimálně jeden jedinec na místě stále vyskytuje. Další bobří řekou ve středních Čechách je Berounka, kde bobři mají Prahu na dohled. Nebude to ostatně první hlavní evropské město s bobry, sám jsem je pozoroval ve Vídní, Bratislavě, Budapešti a Varšavě, ale i v dalších velkých městech – Drážďanech, Linci, Pasově, Regensburgu, Osieku a Vukovaru. V současné době se bobři v ČR navrací takřka do celého původního areálu výskytu. Ve středních Čechách se zřejmě také jednotlivé větve osídlení spojí.  

 

Bobr evropský je druhý největší hlodavec na světě a váží až 30kg. Bobří rodina sestává z rodičovského páru a jedné až tří generací potomků. Ve vrhu jsou průměrně 2-3 mláďata, která matka kojí tři měsíce. Běžně žijí 10 let.

 

Bobří potravou je podvodní vegetace a suchozemské byliny. Zimní spánek neznají, takže se živí větvičkami vrb a topolů rostoucích na březích, které ukládají do podvodní spižírny.

Jako zruční stavitelé hrabají nory a staví hrady a na malých tocích staví hráze, které mají retenční a akumulační funkci, vyrovnávají nestabilní průtoky a usazují se v nich erozní plaveniny a splaveniny. V EU jsou chráněni a pokud způsobí škodu, tak je možné žádat o náhradu.

 

V ČR byli bobři poprvé vyhubeni v pol. 18. století a podruhé v roce 1876. Hlavní příčiny byly nadměrný lov kvůli masu, velmi kvalitní kožešině a castoreu – kožní žláze, jejíž výměšek se používal ve voňavkářství a lékařství. Ve středověku byl bobr považován za rybu a sloužil jako postní jídlo. My víme, že je savec jako my. V západní Evropě nebyli bobři vyhubeni na Labi a u Rhony, přežili také v severní a východní Evropě.

 

Osobně si myslím, že ve středních Čechách i na řece Sázavě jejích přítocích můžeme s bobry žít bez vážnějších problémů. Projel jsem v Evropě mnoho bobřích  řek a bobři až na výjimky víceméně neškodí, i když krajinu mění k obrazu svému. Změní se břehové porosty vrb, bobr je stále zmlazuje, aby měl potravu po ruce, když do koruny nevyleze. Zmlazené keře se při povodni ohnou a voda místem snadněji proteče (tím trochu pomáhá v práci vodohospodářům). Významné stromy lze proti okusu relativně snadno ochránit a je reálné zabránit i dalším možným škodám.

 

Z předchozího je jistě zřejmé, že mám k těmto zajímavým živočichům velkou náklonnost. Už v roce 1999 jsem v Sázavských listech vyslovil přání, abychom jejich činnost mohli pozorovat i na Sázavě. Proto jim nyní držím palce, aby si i u nás našli svá místa a abychom si na ně co nejdříve a bez povyku zvykli.

 

Bohuslav Vtípil, místostarosta města Sázavy a předseda Českého svazu ochránců přírody Sázava  

Související obrázky
Soubory ke stažení

Nepodařilo se načíst flash plugin. Stáhnout si ho můžete z webu Adobe